Terapie vodíkem k ošetření chronické obstrukční plicní nemoci
Chronická obstrukční plicní nemoc CHOPN) postihuje odhadem 63 milionů lidí na celém světě. Nemoc je heterogenní, což znamená, že může být způsobena mnoha příčinami. Vzhledem k složitosti v současné době neexistuje žádný lék. CHOPN je charakterizována jako částečně reverzibilní (vratná) a zvládnutelná. Akutní zhoršení CHOPN, AZCHOPN, je častou příčinou hospitalizace, pobytu na jednotce intenzivní péče anebo úmrtí. Terapie jsou tedy primárně paliativní a jsou podávány ve stádiu vážného onemocnění. Standardní léčba zahrnuje hlavně bronchodilatátory, neinvazivní ventilaci (NIV) a kyslíkovou terapii.
Nedávno se na povrch dostala dvojitě zaslepená randomizovaná, kontrolovaná studie výzkumu porovnávající účinnost vodíkové/kyslíkové terapie s terapií samotným kyslíkem. Primárním cílem studie je porovnat účinnost terapie směsí vodík/ kyslík s terapií samotným kyslíkem u pacientů s AZCHOPN. Sekundárním účelem bylo posoudit jeho bezpečnost a snášenlivost. Studie zahrnovala 108 pacientů starších 40 let, kteří splňovali specifická kritéria a skóre BCSS alespoň 6 bodů. (Dýchavičnost, kašel a stupnice hlenu) Dvojitě zaslepená studie vyžaduje, aby účastníci ani experimentátoři nevěděli, kdo dostává konkrétní léčbu; čímž se snižuje a předchází ke zkreslení výsledků a placebo efektu. Směs vodíku a kyslíku je zkouškou intervenční skupiny a kyslík je zkouškou kontrolní skupiny. Kontrolní studie jednoduše zahrnují dříve známé lékařské efekty, v tomto případě kyslíkovou terapii pro AZCHOPN. Kontrolní studie je standardním základem, se kterým je srovnávána nová intervenční léčba; čímž se vytvoří koncové body účinnosti pro rozhodnutí.
Primárním cílovým parametrem účinnosti je změna v základním skóre BCSS 7. den; vyšší skóre indikovalo větší závažnost (0-12). Intervenční skupina dostala plynný vodík/kyslík přes nosní masku, průtok 3,0 l/min a objemový poměr vodík/kyslík 2: 1. Kontrolní skupině byla podávána léčba vzduchem/ kyslíkem přes nosní masku při průtoku 3,0 l/ min a poměru vzduch/ kyslík 2: 1. Sekundárními cílovými parametry byla změna v testu na kašel (CAT). Vyšší skóre (0-40) indikovalo větší závažnost a změnu neinvazivní saturace kyslíkem. Byly také zkoumány průzkumné koncové body; změna plicních funkcí, změna arteriálního krevního plynu a hodnocení inhalace kyslíku / NIV. Obě léčebné terapie byly prováděny po dobu 7 po sobě jdoucích dnů minimálně 6 hodin denně a maximálně 8 hodin denně. V průběhu sedmidenní studie nebylo pozorováno žádné plató období s tendencí ke zlepšení symptomů.
Změna skóre BCSS ve skupině vodík/kyslík byla větší než ve skupině kyslíku a splňovala tak kritéria pro nadřazenost. Populace FAS (-5,3 vs. 2,4; rozdíl: -2,75). Populace PPS (-5,2 vs. -2,69; rozdíl: -2,69). FAS a PPS jsou jednoduše metody výpočtu statistik v rámci experimentu na základě změn proměnných subjektu v reálném čase a porušení experimentů subjektu. Ve skupině vodík/kyslík došlo ve srovnání se skupinou s kyslíkem k významnému snížení skóre testu na kašel; Populace FAS (-11 vs. -6, p <0,001). Terapie nevyvolala významné změny v plicních funkcích, arteriálním krevním plynu a neinvazivním kyslíku mezi skupinami, stejně jako jiné koncové body/ body hodnocení.
Oba režimy zkušební skupiny představovaly přijatelné profily bezpečnosti a snášenlivosti. Nežádoucí účinky, AE, v obou skupinách byly mírné a střední závažnosti. Všechny AE byly kontrolovatelné a tolerovatelné. Vše brzy vyřešené přerušovací léčbou a symptomatickou léčbou. Intervenční skupina vodík/ kyslík také neměla žádné významné změny v laboratorních testech a fyzikálních vyšetřeních. Nedochází tedy k rušení životně důležitých orgánů a tělesných funkcí. Nežádoucí příhody související se zařízením byly také vzácné a v každé skupině se vyskytovaly jen zřídka, což naznačuje, že obě tato zařízení byla bezpečná.
Směs vodíku a kyslíku vedla k výraznějším zlepšením symptomů AZCHOPN – dušnost, kašel a hleny. Sekundární účel byl splněn, protože byl uveden bezpečný a tolerovatelný profil. Vzhledem k příznivým výsledkům terapie vodíkem/ kyslíkem je zapotřebí více rozsáhlejších studií. Vědci spekulují, že jeho nadřazenost lze přičíst fyzikálním vlastnostem vodíku; protizánětlivé, antioxidační a rychlé buněčné difúze. Předpokládá se, že nerovnováha mezi oxidačním stresem a antioxidační schopností hraje důležitou roli při vývoji a příznivém postupu CHOPN. Systémové léčivé vlastnosti vodíku jsou tedy považovány za výhodné během AZCHOPN. Vědci výzkumu nejen pro zvládání nouzových situací odvážně spekulují, že vodíková/ kyslíková terapie může být alternativou k domácí dlouhodobé kyslíkové terapii.
zdroj: https://respiratory-research.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12931-021-01740-w